nesnáším sladkosti

Sic nám život sládne,
nesnáším lízátka.
Papír a ticho vládne,
káva, kytara a cukr.
Čím jsem starší,
tím sladší den,
ale já nesnáším sladkosti.
Den a noc se střídají,
jak bílá a hnědá čokoláda,
podzim silou naráží do zimy,
a není proč tady být,
protože nenávidím čokoádu.

Příteli, kamaráde,
mám strach,
bojím se že cukr se zdá být příliš sladký,
A ty si zvykáš a já ne,
bojím se, že zůstanu sám,
vy všichni s cukrem,
s tou sladkou nirvanou,
a já sám v černém klobouku,
si neosladím čaj.