tvořeno na koleni s aktuální inspirací
![]() ![]() ![]() ![]() |
stíny se houpou
jak v luciině snu
a tvoje slova
koupou noc v šampaňském
bez stylového cigára
sedím pod studenou oblohou
a stěžuju si laním
že mě zebe od země
že poutnických tisíc polibků
chci věnovat tvým dlaním
a že tu nejsi vedle mě
promiň mi slova bez skurpulí
už zapomněla jsem, jak touha bolí
jak v luciině snu
a tvoje slova
koupou noc v šampaňském
bez stylového cigára
sedím pod studenou oblohou
a stěžuju si laním
že mě zebe od země
že poutnických tisíc polibků
chci věnovat tvým dlaním
a že tu nejsi vedle mě
promiň mi slova bez skurpulí
už zapomněla jsem, jak touha bolí

Timothy A. Postovit
Souhlasím, krásná. :)

Zamila
Krásně jemná ... Umíš skvěle a chytře vystihnout atmosféru, že až z básně vystoupí ... Fakt pěkná :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
konstelace návratů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : transkontinentál
Předchozí dílo autora : Gudbáj