|
a stíny pomalu mění úhly ...
|
Odcházím, spíše odlétám
tvář ve své tváři těžko uhlídám
odchází bolest co v srdci mám
nové přichází ,skoro to nevnímám
V trojím vydání tu zůstávám
První jde vpřed jen zlehýnka
Druhá je něžná vzpomínka
a Třetí očima svět otvírá
Ze dnů minulých mizím
už se zpět neohlížím
i když cítím udivené pohledy
a chlad okenních mříží
co musela jsem odemknout
abych se mohla nadechnout
Slunce jen občas svitne mi do tváře
a stíny pomalu mění úhly
však stále táhnou se za mnou
tak jako dny z mého diáře
Ze sbírky: Šachy v nás
11.09.2014 20:54
vanovaso:
Co bylo, uprchlo zadními vrátky
a život nevrátí, co jednou vzal,
ještě se naposled ohlédni zpátky,
usměj se, štěstí vstříc kráčej pak dál...;-)
Co bylo, uprchlo zadními vrátky
a život nevrátí, co jednou vzal,
ještě se naposled ohlédni zpátky,
usměj se, štěstí vstříc kráčej pak dál...;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.