 20.03.2008 2 1117(9) 0 |
na hladině času
úzkost odlévám
čekám
v poklidu stínů stromů
stále dýchám
naposled
zraněné ticho jemně bolí
samotou v sobě
schovanou
do větru pouštím
poslední ze svých slz
navěky
do země vpila se
odpouštím
sobě
úzkost odlévám
čekám
v poklidu stínů stromů
stále dýchám
naposled
zraněné ticho jemně bolí
samotou v sobě
schovanou
do větru pouštím
poslední ze svých slz
navěky
do země vpila se
odpouštím
sobě
21.03.2008 - 18:55Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sobě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Maluju ráno
Předchozí dílo autora : Virtuální
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
(ne)známá_firma [12], Hugo Zhor [10], Ronielin [10], boruvka [8], ivča [7], panarakain [7], Nicol [6]» řekli o sobě
prostějanek řekla o Severka :Hvězdička bez hvězdných manýrů... občas létavice nebo kometa... a dost často Sluníčko :)... a to, že přijde někdy noc ... to se musí stát... ale je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno... ;) takže přeju krásné východy :)
