|
|
na hladině času
úzkost odlévám
čekám
v poklidu stínů stromů
stále dýchám
naposled
zraněné ticho jemně bolí
samotou v sobě
schovanou
do větru pouštím
poslední ze svých slz
navěky
do země vpila se
odpouštím
sobě
úzkost odlévám
čekám
v poklidu stínů stromů
stále dýchám
naposled
zraněné ticho jemně bolí
samotou v sobě
schovanou
do větru pouštím
poslední ze svých slz
navěky
do země vpila se
odpouštím
sobě
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sobě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Maluju ráno
Předchozí dílo autora : Virtuální
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Severka řekla o lidus :Občas je svět i milé psycho...ať žijou bosorky a houpačky...;)

