 20.03.2008 2 1766(9) 0 |
na hladině času
úzkost odlévám
čekám
v poklidu stínů stromů
stále dýchám
naposled
zraněné ticho jemně bolí
samotou v sobě
schovanou
do větru pouštím
poslední ze svých slz
navěky
do země vpila se
odpouštím
sobě
úzkost odlévám
čekám
v poklidu stínů stromů
stále dýchám
naposled
zraněné ticho jemně bolí
samotou v sobě
schovanou
do větru pouštím
poslední ze svých slz
navěky
do země vpila se
odpouštím
sobě
21.03.2008 - 18:55Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sobě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Maluju ráno
Předchozí dílo autora : Virtuální
