přidáno 20.03.2008
hodnoceno 2
čteno 1487(9)
posláno 0
na hladině času
úzkost odlévám
čekám
v poklidu stínů stromů
stále dýchám

naposled
zraněné ticho jemně bolí
samotou v sobě
schovanou

do větru pouštím
poslední ze svých slz
navěky
do země vpila se
odpouštím

sobě
přidáno 21.03.2008 - 18:55
souhlasím s prostějankem;)
přidáno 20.03.2008 - 19:03
schvaluju... je strašně důležitý umět žít sám se sebou :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sobě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Maluju ráno
Předchozí dílo autora : Virtuální

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Coeur de Lion [13], ŽblaBuňka [12], Imprese [10], Chawwá [4]
» řekli o sobě
Singularis řekla o ThePočly :
Přemýšlí o věcech, které se jí dějí, a záleží jí na nich. Její úvahy často mají hloubku a opravdu stojí za to si je přečíst a popřemýšlet o nich.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku