přidáno 20.08.2014
hodnoceno 1
čteno 906(6)
posláno 0
I přišel bůh na planetu pustou
Ve svém smutku v pláč se dal
Věky věků tam plakal
zarmoucen nad svou samotou
trápil sám sebe az moře naplakal

Čas cestu mu ukázal,
on pochopil
setřel cestu slz z tváře své
povstal a řekl – dost
zavládne tu světla moc

O svou duši se podělil
planetku mrtvou jí posvětil
pak zažehl se a z povzdálí jen
sleduje na Zemi života rej
ohřívá ji a chrání
s údivem asi teď hledí :)

Duše jeho po celé Zemi
získala mnoho tváří
její základ je však pořád stejný
z jeho slz a záře sílu čerpá
když dojde stáře
vykoupe se ve vesmíru záře
v čistou se zas obrací
směle z5 se navrací

tak zkušenosti z toho mám...
moří na Zemi dost je
nebrečme a radujme se...
....dokud to ještě ...jde...

přidáno 25.08.2014 - 18:09
:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Počátek... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Arbeit macht frei
Předchozí dílo autora : Za rohem

» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [16], Kristen [14], Kettina [13], Sabatu322 [9], sarka [7]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku