proměny tváře...

Věřím co chci jen ozvěnu
ve stínu
ty samotaři
padající unavou
nohou bosou
žhavým klínem
ňadrem prosící o milost
tak jako větu
tak jako
lhostejnost
co provází tě nocí
Bez pomoci
svého příštího svítaní
je v tobě
to setkání
co ochrání
jak krásná zaře
v proměně tváře...