03.08.2014
2
1782 (14)
0
Tak jako vítr na podzim
honí nažloutlé děti stromů
přivál jsi do mé duše
zvláštní plíživý neklid

Popraskaná krusta pocitů
vítá tě v zašedlém chrámu
jako okvětní lístky
lapající po rose

A uvnitř zní mollový koncert
psaný jen pro tvůj prstoklad

Dál rozum staví barikády
a zanechává na patře
hořkosladkou palčivost zakázaného
- nezmůže nic

A ráno chutná po výčitkách
 31.08.2014 17:35
mám strašně ráda slovo krusta! a taky se mi líbí ten obrat s mollovým koncertem
 03.08.2014 06:59
rozum staví barikády - moc pěkný...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.