|
...
|
Nechci už popohánět řeku,
dívat se na svět cizím oknem,
v očích mít úsměv osleplého starce,
... rty z krepového papíru.
Hřeješ mé rozechvělé ruce,
jsi jako saze v komínu,
jsi moje nedopitá sklenka,
... jsi lžička medu z vesmíru.
Po kapsách drobky včerejšího studu,
kůzlátko v dívčím závoji,
nauč mě plavat v klidném proudu,
... naučí mě zemřít v pokoji.
Mostem jsi pro mne, lásko moje,
do lepších časů na zemi,
pro Tebe píšu milý Sartre,
... že pro lásku jsme zrozeni.
dívat se na svět cizím oknem,
v očích mít úsměv osleplého starce,
... rty z krepového papíru.
Hřeješ mé rozechvělé ruce,
jsi jako saze v komínu,
jsi moje nedopitá sklenka,
... jsi lžička medu z vesmíru.
Po kapsách drobky včerejšího studu,
kůzlátko v dívčím závoji,
nauč mě plavat v klidném proudu,
... naučí mě zemřít v pokoji.
Mostem jsi pro mne, lásko moje,
do lepších časů na zemi,
pro Tebe píšu milý Sartre,
... že pro lásku jsme zrozeni.
30.07.2014 17:12
jo, dobrý ... fakt dobrý ... líbí se mi to ... je tam touha po životě, po lásce... všechno, o co jde...
30.07.2014 15:41
Děkuji, váží si, že mé říkanky čteš, pak víš - píšu o všem, tak jak to mé dny přinášejí :-)
30.07.2014 15:17
Sartr ..filozof? Píšeš pro filozofa, ženu , nebo muže? Hm...zajímavé vyznání :)) jestli to chápu teda dobře :)
Nevím proč, ale nejvíce se mi stejně líbila ta první sloka.
Jinak moc krásné.
Nevím proč, ale nejvíce se mi stejně líbila ta první sloka.
Jinak moc krásné.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.