|
|
Nemám již co více říci.
Snad jen že dopiju
poslední sklenici zášti
a chvíli přimknu víčka k sobě
jako černá kočka
toulající se noční ulicí
Pak vydechnu největší slastí
dnešního dne
vstanu z židle která je rozvrzaná
ještě víc než jsem já sama
a vlezu do staré postele
staré jako já
Pak už hledám jen peřinu
a její něžný dech.
Snad jen že dopiju
poslední sklenici zášti
a chvíli přimknu víčka k sobě
jako černá kočka
toulající se noční ulicí
Pak vydechnu největší slastí
dnešního dne
vstanu z židle která je rozvrzaná
ještě víc než jsem já sama
a vlezu do staré postele
staré jako já
Pak už hledám jen peřinu
a její něžný dech.
děkuji)) já asi neumím psát rýmovaně, přijde mi to pak strojené a umělé...))
Zamila
Pěkná ... S hezkou atmosférou :-) Možná víc rýmů bych jí dala, ale pěkná :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Daimon : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Koleje
Předchozí dílo autora : Chutnáš
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

