|
koncert HIM v Praze se mimořádně vydařil...i noc...s pugetem žlutých tulipánů a sklenicí vína;-D...v takovou noc se prostě spát nechodí...
 15.03.2008 10 2015(29) 0 |
...
Slunce panikaří -
dav zastínil jej Lucernou
pro stupňovaný zpěv Don Chuana
s ornamenty v podbřišku
zvrácený vzdech žen
poomdléval na běhouny
a tetovaný pel
Prahu napájel
protrženou žilou kytar
z posledního sóla
ohmataných pražců
pak vzešel konec
rudé tíhy
na víčkách vytrvalců
i my odcházeli
v náruč tulipánů
bujaře rozpouštět
euforie
a na lavičkách
/pozdě k ránu/
- paprsky plašit,
zpod sukní revizorek
kráčejících k tramvajím
...
Slunce panikaří -
dav zastínil jej Lucernou
pro stupňovaný zpěv Don Chuana
s ornamenty v podbřišku
zvrácený vzdech žen
poomdléval na běhouny
a tetovaný pel
Prahu napájel
protrženou žilou kytar
z posledního sóla
ohmataných pražců
pak vzešel konec
rudé tíhy
na víčkách vytrvalců
i my odcházeli
v náruč tulipánů
bujaře rozpouštět
euforie
a na lavičkách
/pozdě k ránu/
- paprsky plašit,
zpod sukní revizorek
kráčejících k tramvajím
...
16.03.2008 - 16:19byla jsem... videla jsem... a basen mam rozepsanou... sakra ze jsme nevedely o sobe...
16.03.2008 - 13:07...člověk občas životu nedává příležitost...
každá sekunda je neuvěřitelně výjimečná ve své obyčejnosti...;) *
každá sekunda je neuvěřitelně výjimečná ve své obyčejnosti...;) *
16.03.2008 - 11:13Taková....hezky jiná. Někdy až člověk zapomene, z čeho všeho se život může skládat.
E
E
15.03.2008 - 18:47poslední sólo ... kytara přepustila "lajtmotiv" lavičce... dřevo jako dřevo....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
.../pozdě k ránu/ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pod plechovým deštníkem...
Předchozí dílo autora : Doteky SVĚTLA...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
