Jepičí život

Černy havran letěl,
Do trávy a pohoření,
Já pomoci mu chtěl.
On ale už tu není.

Bez srdce a bez lásky,
Šepot měl jak z kamene,
Ty jeho krásné vrásky,
Nic nejsou bez tebe.

Vím, že hřeším snad,
Když je ze mně vrah,
Ano, jsem vrah sociopat.

Nepochopen, tiše bloudím,
Naší temnou ulicí,
Pod kandelábry luceren,
Kde smrt dochází jepice.

Jak chtěl bych býti jepicí,
Jistou smrt předem mít.
S anděly si pokecat,
A pak mít věcný klid.