18.05.2014
4
1171 (14)
0
Někdejší abstraktnost
teď už docela obyčejná
začíná se naplňovat.
Potřebuji nenávidět.
Kolem nás je ticho
zvědavě mě prohlíží
zapomínajíce že je to
jen jedna z mnoha podob času
jež se každým dnem
podepisuje na mé tváři.
Potřebuji nenávidět
protože pohled do jeho obličeje
mi ten čas připomíná.
Zatracený ztracený čas.
 20.05.2014 10:51
Zajímavé, jen jako emoce mi to přijde složité a jako myšlenka nedotažené. Ta báseň zůstala někde na půl cesty, ale zajímavě.
 19.05.2014 10:15
líbí
 19.05.2014 09:08
podob času? to jsi tichu pěkně naletěla...
 19.05.2014 07:49
pěkne

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.