|
zakázat toto
|
Už zase prohrál,
a tentokrát ještě víc,
a když dohrál,
zjistil že nemá nic.
V místnostech potemnělých,
kde čas zastaví se,
jak smyslů zbavených,
na světě statisíce.
Do pasti vědomě skáčou,
a vždy pozdě se probudí,
jejich rodiny pak pláčou,
kdo teď děti nakrmí.
a tentokrát ještě víc,
a když dohrál,
zjistil že nemá nic.
V místnostech potemnělých,
kde čas zastaví se,
jak smyslů zbavených,
na světě statisíce.
Do pasti vědomě skáčou,
a vždy pozdě se probudí,
jejich rodiny pak pláčou,
kdo teď děti nakrmí.
Devils_PIMP
Tady souhlas s jay jay z umeleckeho hlediska je to tryskní
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hráči : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vymírání druhů
Předchozí dílo autora : Mysl
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]» řekli o sobě
timelady řekla o Jsoucno :(Slunce, co svítí na opačnou stranu. Bez něj by byl můj život až moc růžovej))

