Mrazivý sen

Dráty s ostny,
krev a střeva,
jako beton zmrzlá zem,
u zákopů
plných mrtvol,
každý voják sní svůj sen.

O polibcích
něžné lásky,
hvězdách v očích dětí svých,
o dotecích
něžných dlaní,
o tichu, co zpestří smích.

Ale peklo
probouzí se,
pásy tanků drtí sníh,
vrazit bodák do žaludku,
zastřelit,
dnes není hřích.

Nepřátelská palba
sílí
srdce ztvrdne, v očích hněv,
za Vůdce
a za vítězství
bude proudem prýštit krev.

Když se setmí,
chtějí domů,
na louce si s dětmi hrát.
Ale osudem
i hrobem,
bude už jen Stalingrad.