|
takové klasické vyjádření pocitu. :-)
|
Ledovým srdcem,
s očima v plamenech,
pevně, držím svoji zem
- vnímam každý její vzdech.
A v moři zmatku,
hledám kapku naděje,
že nestrhl jsem lásku,
že ještě se na mě usměje.
A přesto vírou své duše,
proklínám ten den,
kdy jsem prostě jednoduše,
na tobě uletěl...
s očima v plamenech,
pevně, držím svoji zem
- vnímam každý její vzdech.
A v moři zmatku,
hledám kapku naděje,
že nestrhl jsem lásku,
že ještě se na mě usměje.
A přesto vírou své duše,
proklínám ten den,
kdy jsem prostě jednoduše,
na tobě uletěl...
Vyspělá básnička, líbí se mi. Má takovou romantickou náladu, která ji docela sedí. Je v tom hodně cítit to citové zmatení.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
(ne)milovat? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Láska
Předchozí dílo autora : Čekání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
katitek řekla o prostějanek :její psaní mě fakt dostává:)

