Bloudím ve světle z pocitu

Víš ty unavená krásko ležícího...
na nedopalku z cigarety
pocity své marnosti se uloží
proč hloupé věty jsou jako světy
na odvracené pláži co se prodraží
když trochu něhy zůstalo....
v tvém úsměvu
pro hloupou větu a slávu
v zavějí těch frází
když mrazí
z hledačům pocitu.