Tráva

Tráva dýchá Tvoji vůni
A naslouchá nevyřčeným myšlenkám,
Propadáš se hloub,
Do dávných věku,
Co nikdy nebyly,
Myslíš na svou budoucnost
A pláčeš nad přítomností.

Podložka Tě lechtá,
Příjemně chladí
A krásně se do ní vpíjí slzy.

Kým budeš, až se rozpomeneš
Na život svůj minulý?
Budeš chtít být?

Koluješ po oběžné dráze svého srdce
A snažíš se ho probudit,
Vzdoruje Ti.
Po čase to vzdáváš
A v klidu, v zeleni,
Usínáš s myšlenkou,
Že se jednou vrátíš.