|
pročítej
 20.01.2014 1 1072(7) 0 |
tvůj skrytý deník tiše hledá
ozvěnu na poušti
to se nedá
jen tvou součástí
hřích se žije
beznaděje
procitá
vchází
proč mrazí
okno se otevře...
čekej
a mně pročítej.
ozvěnu na poušti
to se nedá
jen tvou součástí
hřích se žije
beznaděje
procitá
vchází
proč mrazí
okno se otevře...
čekej
a mně pročítej.
21.01.2014 - 11:52v tvých básních se musí hledat a já to tam nacházím, proto je ráda pročítám...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pročítej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : hranice snu
Předchozí dílo autora : Navzdory
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
