 10.01.2014 4 1368(7) 0 |
© Megynka
"Co je radost?" ptala jsem se ...
"Žádná starost." usmála se ...
"Co je štěstí?" šeptla jsem.
"Když venku prší." řekla jen.
"A co je stáří?" zajímala jsem se.
"Chmýří pampelišek ..." napřímila se ...
Pak mi foukla padáčky v oči a smála se, větru navzdory, jakoby strach ze smrti vůbec nebyl ...
"Co je radost?" ptala jsem se ...
"Žádná starost." usmála se ...
"Co je štěstí?" šeptla jsem.
"Když venku prší." řekla jen.
"A co je stáří?" zajímala jsem se.
"Chmýří pampelišek ..." napřímila se ...
Pak mi foukla padáčky v oči a smála se, větru navzdory, jakoby strach ze smrti vůbec nebyl ...
Ze sbírky: Ve stínu pražců
10.01.2014 - 10:50To je moc hezká báseň, co jsi napsala, s nevšední formou a poetickým textem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šum ... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Plán
Předchozí dílo autora : Zahrajem si ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
