tak trochu surrealistická pocitovka...aneb spousta myšlenek zamotaných do sebe
 07.01.2014
1
1379 (11)
0
čeká mě odpověď
odejdi
a třeba hned
pod světly vytoužené
choulí se odvaha
sny dávno utopené
snažíme se zachránit
opít se prý pomáhá
když chce člověk
cítit

s inspirací idolů
nelámem si hlavu
cesta je jen nahoru
vyčníváme z davu
proč být jako oni?
kde je náš vděk?
viděla jsem létat slony
a pak jsem se probudila

jsme přenádherní
a střílíme do davu
když nemáme náladu
hvězdy
spoustu hvězd
nebe už není růžové
lží naší zvrásněno
zapadá do neznáma

všechno je akorát hotové
stokrát jsem bloudila
a bylo mi řečeno
že nedosáhnu svého cíle
že všechno je jen černobílé

nechte mě jednou nést
všechny své touhy
pak svůj strach
změním v prach
a přestanu se bát
milovat

 07.01.2014 11:56
...už to zaznělo v anotaci, dodal bych, místo očekávané hloubky, mnoho povrchů...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.