tak trochu surrealistická pocitovka...aneb spousta myšlenek zamotaných do sebe
přidáno 07.01.2014
hodnoceno 1
čteno 1165(11)
posláno 0
čeká mě odpověď
odejdi
a třeba hned
pod světly vytoužené
choulí se odvaha
sny dávno utopené
snažíme se zachránit
opít se prý pomáhá
když chce člověk
cítit

s inspirací idolů
nelámem si hlavu
cesta je jen nahoru
vyčníváme z davu
proč být jako oni?
kde je náš vděk?
viděla jsem létat slony
a pak jsem se probudila

jsme přenádherní
a střílíme do davu
když nemáme náladu
hvězdy
spoustu hvězd
nebe už není růžové
lží naší zvrásněno
zapadá do neznáma

všechno je akorát hotové
stokrát jsem bloudila
a bylo mi řečeno
že nedosáhnu svého cíle
že všechno je jen černobílé

nechte mě jednou nést
všechny své touhy
pak svůj strach
změním v prach
a přestanu se bát
milovat

přidáno 07.01.2014 - 11:56
...už to zaznělo v anotaci, dodal bych, místo očekávané hloubky, mnoho povrchů...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přestanu se bát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : V nedohlednu
Předchozí dílo autora : Princezna Nia - Kapitola VI.

» narozeniny
sttyler [17], Dominik [16], JPslash [11], Valentýna Samková [9], Martin [8]
» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :
Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming