|
Možná je na ni trošku brzy, ale zima už stejně klepe na dveře. :)
|
Už zase padají
letí vstříc nemožnému,
ty bílé tanečnice,
malé bludné křehulky,
jsou mrtvé,
tak tiché,
přesto tančící,
náhle tak živé,
řvoucí.
Už valí se,
spolu s mračny
a volají
křičí na kolemjdoucí
a sedají na dětské tváře,
na zarudlé obličeje
a zapadají do výstřihů
a padá jich stále víc.
Tančí a řvou,
zas mrtvé padají
mezi své družky
a polykají strach,
že jsou tu samy.
letí vstříc nemožnému,
ty bílé tanečnice,
malé bludné křehulky,
jsou mrtvé,
tak tiché,
přesto tančící,
náhle tak živé,
řvoucí.
Už valí se,
spolu s mračny
a volají
křičí na kolemjdoucí
a sedají na dětské tváře,
na zarudlé obličeje
a zapadají do výstřihů
a padá jich stále víc.
Tančí a řvou,
zas mrtvé padají
mezi své družky
a polykají strach,
že jsou tu samy.
Devils_PIMP: Postupně, jedna po druhé jako my jeden po druhém... Souhlasím. :)
Devils_PIMP
a samy taky roztajou... jako my vsichni
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sněhovým vločkám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Obtahuji
Předchozí dílo autora : V korunách stromů

