Napsáno v roce 2010.
přidáno 23.10.2013
hodnoceno 3
čteno 1508(11)
posláno 0
Ne, tys nebyl plamen,
co mě sežehl.
Oba víme,
že zdrojem palčivé pachuti
jsem vždy byla já.

Ne, tys nebyl povodeň,
co strhla mě s sebou.
Vždyť je nám známo,
že roztávat jsem uměla nejlépe
pouze já.

Ne, tys nebyl vichřice,
co by mě smetla.
Je jasné,
že chrlit emoce,
to mi jde nejlíp.

Tys snad ani nebyl vůbec!

Tak, proč se, člověče,
vracíš do mých vod?
Vždyť ropná skvrna na mé hladině
jak černé oko vzhůru civí.

ikonka sbírka Ze sbírky: Po kapkách
přidáno 30.03.2015 - 18:06
V tom je cítit chuť. Dobré, dobré.
přidáno 30.03.2015 - 17:24
opravdu nečekané a originální...
přidáno 24.10.2013 - 08:31
spoustu zajimavych obratu...dobre

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tak to nebylo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zapomínám
Předchozí dílo autora : Pouto

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming