Chladný vánek štípe mě do tváří,
spadává listí ze stromů,
a můj stín se v kalužích odráží,
se vším se ti svěřím cestou domů.
Krajinou zahalenou do barev podzimu.
Povídáme si, jen ty a já...
Kdo jsi?
Známý hlas v mé hlavě.
Jsi mé svědomí? Mé druhé já?
Tak kdo jsi?
spadává listí ze stromů,
a můj stín se v kalužích odráží,
se vším se ti svěřím cestou domů.
Krajinou zahalenou do barev podzimu.
Povídáme si, jen ty a já...
Kdo jsi?
Známý hlas v mé hlavě.
Jsi mé svědomí? Mé druhé já?
Tak kdo jsi?
02.10.2013 09:29
Tuhle otázku si asi klade, nebo kladl každý z nás. Líbí se mi. Není to otřepané a to je dobře.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.