|
Četl jsem Vladanovu úvahu o tom,jestli půjde ateista do nebe-a protože tam,kde tedˇjsem nejčastěji,je jakýsi blbý počítač a nejde reagovat na příspěvky,diskutovat,ale jen psát příspěvky,napsal jsem takové zamyšlení. Proto nemůžu reagovat na diskusi-jen pokud náhodou půjdu jinam. To jen na vysvětlenou..:-)
 21.09.2013 3 1245(11) 0 |
Myslím že pokud se budeme bavit o pojmech jako Bůh,duše,nebe a podobných záležitostech,je dobré si vždycky uvědomit že mluvíme o abstrakcích,spekulativních věcech, které jsou záležitostí pouhé víry nebo nevíry,tedy teoriích,ideách.
Ateista i věřící člověk jsou jako dvě koleje,které vedou vedle sebe,ale nikdy se v určitém bodě nesetkají-tady v otázce existence či neexistence Boha. V podstatě je to ale jedno pro člověka, jestli existuje nebo neexistuje myšlenková konstrukce zvaná bůh,protože je to jen pouhá idea,určitá myšlenka zabalená do počestného hávu svatosti,dokonalosti,věčnosti.
Člověk si většinou vybírá myšlenky které jsou mu příjemné, a které mu dávají nějakou pro NĚHO pozitivní motivaci a té se často drží celý život,i když tato myšlenka-tady v případě Boha,je na štíru s logikou.
Na tom není nic špatného pro člověka který chce být příjemně celý život uspáván autohypnózou,které se říká vznešeně víra v Boha.
Jenže člověk,kterému nestačí pouhé sliby tzv.svatých knih,nějakých kněží,mistrů,a vůbec všech těch,kteří ví údajně o Bohu víc,má trochu problém. Ten menší problém spočívá v tom,že ho zajímá-OPRAVDU-zajímá,jestli něco jako Bůh,duše,nebe,ať už to je cokoliv-existuje. Pouhá víra je záležitostí těch které to ve skutečnosti nezajímá,zajímá je jen jejich,nebo jejich blízkých,zabezpečení jednou po smrti. Původcem víry vBoha není Bůh-ale strach,to si může každý kdo je k sobě pravdivý ověřit.
Takže-pokud mám v sobě už dlouhou dobu otázku,jak to všechno doopravdy je-co udělám? Něco odmítnout protože je to jen nelogické a odporuje přírodním zákonům,je snadné-zrovna tak se z něčím ztotožnit a logiku,i svět zákonitostí kolem sebe ignorovat.
Nexistuje třetí možnost?
Pokud buu používat pojmy jako Bůh,duše,spasení,jen jako teoretické možnosti,všechno ostatní co se od toho bude odvíjet,bude také teorie,a to nemá velký význam-je to takové sci-fi,které se dá různě modifikovat,skoro donekonečna.
spousta náboženství,stovky odnoží těchto náboženství,tisíce sekt,milióny názorů na Boha. Snažit se v tomto guláši najít něco,co by člověku v jeho zásadní otázce-co je Bůh,je Bůh?- pomohlo je skoro nemožné. Člověk to vyřešil tak,že si vybral to,co se mu nějak líbí,a toho se drží a obhajuje to,později už ze zvyku protože ego nemá rádo když se mu berou jeho iluzorní jistoty.
Je lepší žít ve sladké nevědomosti a naději,než se vydat na dobrodružnou cestu poznávání-i kdy na konci nemusí nic být,to riziko tady je.
Ale aspoň člověk ví že se pokusil,ne že tlel už za živa ve vlastních lžích,které se tisícerým opakováním staly pravdou.
Jak už jsem párkrát napsal,myslím že nejrozumější postoj je postoj určité skepse-protože ta pročištuje a nedovolí usadit se různým pohodlným vysvětlením,ale zase ne úplné odmítání,protože to už je člověk zakonzervován ve svých přesvědčeních a to je taky konec dobrodružství.
Ale je možné že všechno to je jinak-a ještě jinak než jinak. Přesto si myslím že první by měla být v tomto všem otázka: Co je Bůh? Ne-Je Bůh?
Ne že by to něco nějak zásadně objasnilo,ale na otázku "je Bůh?" existují jen dvě odpovědi ano nebo ne. Víra říká "snad" ale to mě teď nezajímá,to je takový kočkopes.
Pokud se zeptám "co je Bůh" můžu třeba něco pochopit tím co Bůh není-aspoň v tomto lidském pojmovém světě. Je Bůh ve slovech o Něm?
Je popis tím,co se popisuje? Myslím teď takzvané svaté knihy-Bibli,Gítu,Korán atd.
Je možná že tímto vylučovacím způsobem se k ničemu zásadnímu taky nedoberu,ale aspoň mi to nastínilo,že věci nejsou tak jak se na první pocit zdají,že nejsou černobílé, a že konformita v tomto nikam nevede-musím zjišťovat sám. Vede mě to k přemýšlení,poznávání,objevování,systémem pokus-omyl.
Pokud tedy současný papež prohlásí že i ateista se může dostat do nebe když se příkladné chová,je to jen další z prohlášení které jen slibují ale nic nedávají. Ateistům je to fuk,a věřící jsou zmateni,oni se modlí celý život,pevně věří,snaží se žít příkladným životem,a mají být stejně odměněni za poslušnost jako ateisté?
Je to jako v té pohádce Hrátky s čertem,když otec Školastyk se rozčiloval že do stejného nebe půjde princezna Dišperanda s Káčou.
Sliby se slibují a blázni se radují-tohle ta správná definice náboženské víry proklamované katolickou církví a obecně všemi těmi rádoby duchovními lidmi.
Místo aby z titulu své autority vedli lidi k sobě smým,k vlastnímu poznávání jak věci jsou-nebo nejsou- pořád stejná písnička jen s jinou melodií,ale pořád falešnou.
Je možné že nám ale něco uniká,že jsme obětí svého vlastního omylu,že se nemýlíme.
A z toho vznikají všechny ostatní omyly-čert ví..:-)
Každý den hodinář nastavuje hodiny podle houkání sirény na pile. Každé odpoledne se před obchodem zastavuje chlapík a seřizuje si hodinky.
Hodinář je zvědavý a po roce zeptá: Prosím vás,proč si každý den tady seřizujete hodinky?
Jsem předákem na pile,a podle vašich hodin troubím začátek a konec směny...:-)
Ateista i věřící člověk jsou jako dvě koleje,které vedou vedle sebe,ale nikdy se v určitém bodě nesetkají-tady v otázce existence či neexistence Boha. V podstatě je to ale jedno pro člověka, jestli existuje nebo neexistuje myšlenková konstrukce zvaná bůh,protože je to jen pouhá idea,určitá myšlenka zabalená do počestného hávu svatosti,dokonalosti,věčnosti.
Člověk si většinou vybírá myšlenky které jsou mu příjemné, a které mu dávají nějakou pro NĚHO pozitivní motivaci a té se často drží celý život,i když tato myšlenka-tady v případě Boha,je na štíru s logikou.
Na tom není nic špatného pro člověka který chce být příjemně celý život uspáván autohypnózou,které se říká vznešeně víra v Boha.
Jenže člověk,kterému nestačí pouhé sliby tzv.svatých knih,nějakých kněží,mistrů,a vůbec všech těch,kteří ví údajně o Bohu víc,má trochu problém. Ten menší problém spočívá v tom,že ho zajímá-OPRAVDU-zajímá,jestli něco jako Bůh,duše,nebe,ať už to je cokoliv-existuje. Pouhá víra je záležitostí těch které to ve skutečnosti nezajímá,zajímá je jen jejich,nebo jejich blízkých,zabezpečení jednou po smrti. Původcem víry vBoha není Bůh-ale strach,to si může každý kdo je k sobě pravdivý ověřit.
Takže-pokud mám v sobě už dlouhou dobu otázku,jak to všechno doopravdy je-co udělám? Něco odmítnout protože je to jen nelogické a odporuje přírodním zákonům,je snadné-zrovna tak se z něčím ztotožnit a logiku,i svět zákonitostí kolem sebe ignorovat.
Nexistuje třetí možnost?
Pokud buu používat pojmy jako Bůh,duše,spasení,jen jako teoretické možnosti,všechno ostatní co se od toho bude odvíjet,bude také teorie,a to nemá velký význam-je to takové sci-fi,které se dá různě modifikovat,skoro donekonečna.
spousta náboženství,stovky odnoží těchto náboženství,tisíce sekt,milióny názorů na Boha. Snažit se v tomto guláši najít něco,co by člověku v jeho zásadní otázce-co je Bůh,je Bůh?- pomohlo je skoro nemožné. Člověk to vyřešil tak,že si vybral to,co se mu nějak líbí,a toho se drží a obhajuje to,později už ze zvyku protože ego nemá rádo když se mu berou jeho iluzorní jistoty.
Je lepší žít ve sladké nevědomosti a naději,než se vydat na dobrodružnou cestu poznávání-i kdy na konci nemusí nic být,to riziko tady je.
Ale aspoň člověk ví že se pokusil,ne že tlel už za živa ve vlastních lžích,které se tisícerým opakováním staly pravdou.
Jak už jsem párkrát napsal,myslím že nejrozumější postoj je postoj určité skepse-protože ta pročištuje a nedovolí usadit se různým pohodlným vysvětlením,ale zase ne úplné odmítání,protože to už je člověk zakonzervován ve svých přesvědčeních a to je taky konec dobrodružství.
Ale je možné že všechno to je jinak-a ještě jinak než jinak. Přesto si myslím že první by měla být v tomto všem otázka: Co je Bůh? Ne-Je Bůh?
Ne že by to něco nějak zásadně objasnilo,ale na otázku "je Bůh?" existují jen dvě odpovědi ano nebo ne. Víra říká "snad" ale to mě teď nezajímá,to je takový kočkopes.
Pokud se zeptám "co je Bůh" můžu třeba něco pochopit tím co Bůh není-aspoň v tomto lidském pojmovém světě. Je Bůh ve slovech o Něm?
Je popis tím,co se popisuje? Myslím teď takzvané svaté knihy-Bibli,Gítu,Korán atd.
Je možná že tímto vylučovacím způsobem se k ničemu zásadnímu taky nedoberu,ale aspoň mi to nastínilo,že věci nejsou tak jak se na první pocit zdají,že nejsou černobílé, a že konformita v tomto nikam nevede-musím zjišťovat sám. Vede mě to k přemýšlení,poznávání,objevování,systémem pokus-omyl.
Pokud tedy současný papež prohlásí že i ateista se může dostat do nebe když se příkladné chová,je to jen další z prohlášení které jen slibují ale nic nedávají. Ateistům je to fuk,a věřící jsou zmateni,oni se modlí celý život,pevně věří,snaží se žít příkladným životem,a mají být stejně odměněni za poslušnost jako ateisté?
Je to jako v té pohádce Hrátky s čertem,když otec Školastyk se rozčiloval že do stejného nebe půjde princezna Dišperanda s Káčou.
Sliby se slibují a blázni se radují-tohle ta správná definice náboženské víry proklamované katolickou církví a obecně všemi těmi rádoby duchovními lidmi.
Místo aby z titulu své autority vedli lidi k sobě smým,k vlastnímu poznávání jak věci jsou-nebo nejsou- pořád stejná písnička jen s jinou melodií,ale pořád falešnou.
Je možné že nám ale něco uniká,že jsme obětí svého vlastního omylu,že se nemýlíme.
A z toho vznikají všechny ostatní omyly-čert ví..:-)
Každý den hodinář nastavuje hodiny podle houkání sirény na pile. Každé odpoledne se před obchodem zastavuje chlapík a seřizuje si hodinky.
Hodinář je zvědavý a po roce zeptá: Prosím vás,proč si každý den tady seřizujete hodinky?
Jsem předákem na pile,a podle vašich hodin troubím začátek a konec směny...:-)
30.09.2013 - 23:05PrimaDen: nikdo: dovolím si nesouhlasit. Ateistům (lépe snad neznabohům, abych nebyl podezříván z vědeckého ateismu) je to opravdu fuk. Vůbec nám to hlavy nemotá. Nemůže. Jak by nám mohlo motat hlavy slíbení nečeho neexistujícího? Motalo by snad vám hlavy prohlášení nějaké Valkýry, že od zítřka mají křesťané možný vstup do Valhaly???
Zato křesťané jsou pěkně na.raní (alespoň někteří) - podmínkou nebe byla až doteď víra a najednou být nemusí? Najednou neplatí Desatero? To torpéduje základ křesťanství. Proto taky Vatikán tak spěchal se dementováním.
Zato křesťané jsou pěkně na.raní (alespoň někteří) - podmínkou nebe byla až doteď víra a najednou být nemusí? Najednou neplatí Desatero? To torpéduje základ křesťanství. Proto taky Vatikán tak spěchal se dementováním.
21.09.2013 - 13:57"Ateistům je to fuk,a věřící jsou zmateni,oni se modlí celý život,pevně věří,snaží se žít příkladným životem,a mají být stejně odměněni za poslušnost jako ateisté?" - no, já myslím, že věřící nejsou zmateni, je jim nadmiru jasné, že i nevěřící lidé mohou být slušnými v srdci :) Myslím, že věřícím to tak nemotá hlavu jako ateistům...a když, tak možná jen těm , co se modlí jen na oko a v srdci mají něco jiného :) Pak buď neporozuměli víře, nebo jako křesťané stojí za dvě věci :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
BŮH,DUŠE,NEBE ATD.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : MOJE VĚRNÁ LÁSKA..
Předchozí dílo autora : PŘÍPAD VILNÉHO DĚDY :-)
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]» řekli o sobě
GULI řekl o kmotrov :Kdyby byl kmotrov můj soused,tak by jsme určitě toho boha-neboha objevili..možná v tom půllitru piva..protože jsme na podobné pantheistické vlně..:-)
