25.08.2013
10
1457 (20)
0
Svět prost obrysů dusil

hnal srdce svistem

krátil dech



zrádný fén

posel křiku v sobě

hebkých bříšek prvních kočiček a podbělu



pak napsal jsi Rosenrot

jež hoří ve vlasech

hluboko

vně

a první slza sklouzla váhavě

šimrajíc



válela jsem na jazyku Rosenrot s douškem bílého

a druhou slzou

pod kápí jen modrý záblesk duhovky

cinkot svazku klíčů k tajemství

a třináctá komnata
dnešní noci
 16.12.2015 10:09
krásná poezie!!
 19.09.2013 22:22
 Yasmin
takováhle poezie...to je něco pro mě..! :-) moc krásná...
 31.08.2013 11:30
krasné vyjádření,pěkné
 26.08.2013 21:45
 Cvokhauz
krásná, melancholická, nepodchytitelná
 26.08.2013 21:22
Kdyby jen dnešní...někdy má člověk pocit, že každá další noc je jeho 13.komnata... Moc vydařené dílko...:-)
 25.08.2013 22:52
ŽblaBuňka: ..no vidíš a zas nevím..kterého autora jsem zrovna komentovala a chtěla si přečíst další díla..
..dá se tady nějak vidět vlastní komentáře..nebo co?
 25.08.2013 22:49
ŽblaBuňka: ..sem si říkala..že jsem se vyjádřila dost nešikovně..v té odpovědi na komentář:)))
..to jsem celá já:))
 25.08.2013 22:41
táák, pudl v tom je...
- promiň, pokus o vtip
 25.08.2013 21:24
Miro Sparkus: ..vyjádřil ses moc pěkně a vyhmátl jádro pudla:)
..dík:)
 25.08.2013 17:48
Pěkná báseň, k zamyšlení. Jemně plyne. Působí na mě takovým smutně erotickým decentním podtextem, teď mě nenapadá jakým jinak bych to vyjádřil :-).

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.