 23.08.2013 2 930(6) 0 |
Nohy svěšené z okna
olizují je poslední paprsky slunce
které dávají sbohem
rozjitřené mysli jejich majitele
Nechává je tam na vánku
jen bez pohnutí trčet
a poslouchá hlasy
které přicházejí od nikud
,, Vstaň a nemarni čas
křídla ti nenarostou
a neodnesou tě do ráje
kde nebudeš trpět nedostatkem ,,
Končetiny se pohnuly
a jen nepatrně škrábly o omítku
která je oprýskána minulými časy
a jen jimi prohnala tisíce šipek
napuštěných novou nadějí
,, Na shledanou mé hlasy
dnes není doba k smutnění
na shledanou a zas někdy
za rozhovor se dostavím ,,
olizují je poslední paprsky slunce
které dávají sbohem
rozjitřené mysli jejich majitele
Nechává je tam na vánku
jen bez pohnutí trčet
a poslouchá hlasy
které přicházejí od nikud
,, Vstaň a nemarni čas
křídla ti nenarostou
a neodnesou tě do ráje
kde nebudeš trpět nedostatkem ,,
Končetiny se pohnuly
a jen nepatrně škrábly o omítku
která je oprýskána minulými časy
a jen jimi prohnala tisíce šipek
napuštěných novou nadějí
,, Na shledanou mé hlasy
dnes není doba k smutnění
na shledanou a zas někdy
za rozhovor se dostavím ,,
Ze sbírky: Rozhovory
23.08.2013 - 21:37Krásný obraz večerního rozjímání. Dobře že nebylo pokaženo hlasem "svědomí?". Zjímavé jak pár detailů (škrábající omítka, nohy z okna) dokáže vykouzlit tak pěknou atmosféru.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tisíce šipek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Bílá noc
Předchozí dílo autora : Dát kus sebe
