 18.08.2013 6 1335(12) 0 |
Dnes je čtvrtek nebo pátek
nevím
a ani nezajímám se
všechny dny jsou stejné
ráno světlo
večer tma
záleží na stromech
zda jsou v květu
nebo jejich děti na zemi umíraj
stejně jak
básníci chcípaj
aby se noví narodili
z čisté lásky
nebo jen z prozvracené kocoviny
rozpálený asfalt pálí do nohou
když vidí
jak mé opilé já
rozmlouvá s modrou oblohou
zbyla jsem sama
slunečnice v poli bodláků
prý špinavá a neučesaná
v zajetí šedivě kvádrových somráků
tak ještě jednu sloku
než zavřu oči
než zamknu bránu vědomí
a rozplynu se
do čehosi...
BŮHVÍ
nevím
a ani nezajímám se
všechny dny jsou stejné
ráno světlo
večer tma
záleží na stromech
zda jsou v květu
nebo jejich děti na zemi umíraj
stejně jak
básníci chcípaj
aby se noví narodili
z čisté lásky
nebo jen z prozvracené kocoviny
rozpálený asfalt pálí do nohou
když vidí
jak mé opilé já
rozmlouvá s modrou oblohou
zbyla jsem sama
slunečnice v poli bodláků
prý špinavá a neučesaná
v zajetí šedivě kvádrových somráků
tak ještě jednu sloku
než zavřu oči
než zamknu bránu vědomí
a rozplynu se
do čehosi...
BŮHVÍ
Ze sbírky: Svět za kouřem
18.08.2013 - 21:49mam rada, kdyz se v basni rekne neco narovinu..takze -tak jeste jednu sloku- je pro me dobrej napad..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bůhví : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čekání na rozsvícení pouličních lamp
Předchozí dílo autora : Mentální kocovina
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
