Jsem tu, ty jsi zde

V okamžiku jako je tento
útočí na mne myšlenky
jak zběsilý roj včel

Co to dělám?
Proč jsem tady a ne jinde
tam kde je mě potřeba.

Před utopením v bažině
zamořené černotou
zazáří jedna tvář

Je tak blízko
a přesto daleko
a obrysy jemně hřejí

Myšlenky se zastavují
jak se asi má?

Zkouším se s ni spojit
i přes velkou dálku
a vytáčím její číslo
tak dlouho nepoužité

Snad hovor přijme

A pak se ozve:
Copak příteli potřebuješ?
Nic jen tvůj hlas chci slyšet
A na chvíli uklidnit nitro duše
Nás obou, s kterými se osud
nemazlil

Jsem tu
ty jsi zde
a do boje s příkořím
se vehementně pustíme