|
příběh dvou postav Vojáka a jeho manželky...
 12.07.2013 2 1169(6) 0 |
Jako voják
co každý den uniká před smrtí
řev zbraní je jeho zajetí
válka veliké prokletí
Doma ženu má co prosí boha
aby dával pozor na manžela
nezasáhla ho ani jedna střela
to jen ona by chtěla
On statečně bojuje na zapadní frontě
mnoho bitev má již na kontě
chtěl bych se vrátit ke své ženě
tisknout její hebké dlaně
ležet při svitu svíček ve vaně
polibek dát ji na ně
Už jen týden a bude vyhráno
jak v dopise
co poslal bylo napsáno
Poslední noc ale přišla zrada
nikdo nechránil jeho záda
bezvládné tělo na zem padá
zmizela z něj všechna něha
v táboře totiž měli zběha
ta sketa jedna přeběhlá
je ráno jeho žena už čeká
na vlak pro něj spěchá
když vlak zastaví
a vystoupí šestá rota
z jejích ůst vyletí ta hrozná věta
váš manžel již odešel z tohohle světa
žena se rozbrečí
a k zemi padá měla ho tolik
tolik ráda
plno slz to je denní realita
už nemá radost ze života
Její muž padl když za svoji vlast bojoval
přesně rok po tom co narukoval
zhroutil se jí celý svět
z žil jí ted teče krev
miluje ho již několik let
chce aby se ji vrátil zpět
v dáli je slyšet vlčí řev
ona odchazí na onen svět
její tělo chladné jako led
Ted už zase bude štastná
jí a jemu na na nebi svítí hvězda jasná
už jsou zase spolu
už na věky věků
šplouchá moře o upatí
břehů.
co každý den uniká před smrtí
řev zbraní je jeho zajetí
válka veliké prokletí
Doma ženu má co prosí boha
aby dával pozor na manžela
nezasáhla ho ani jedna střela
to jen ona by chtěla
On statečně bojuje na zapadní frontě
mnoho bitev má již na kontě
chtěl bych se vrátit ke své ženě
tisknout její hebké dlaně
ležet při svitu svíček ve vaně
polibek dát ji na ně
Už jen týden a bude vyhráno
jak v dopise
co poslal bylo napsáno
Poslední noc ale přišla zrada
nikdo nechránil jeho záda
bezvládné tělo na zem padá
zmizela z něj všechna něha
v táboře totiž měli zběha
ta sketa jedna přeběhlá
je ráno jeho žena už čeká
na vlak pro něj spěchá
když vlak zastaví
a vystoupí šestá rota
z jejích ůst vyletí ta hrozná věta
váš manžel již odešel z tohohle světa
žena se rozbrečí
a k zemi padá měla ho tolik
tolik ráda
plno slz to je denní realita
už nemá radost ze života
Její muž padl když za svoji vlast bojoval
přesně rok po tom co narukoval
zhroutil se jí celý svět
z žil jí ted teče krev
miluje ho již několik let
chce aby se ji vrátil zpět
v dáli je slyšet vlčí řev
ona odchazí na onen svět
její tělo chladné jako led
Ted už zase bude štastná
jí a jemu na na nebi svítí hvězda jasná
už jsou zase spolu
už na věky věků
šplouchá moře o upatí
břehů.
Ze sbírky: Život je láska,utrpení,boj a hezké chvíle
12.07.2013 - 12:40
Zamilovaný Voják : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pocity
Předchozí dílo autora : Proč?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
sttyler [17], Dominik [16], JPslash [11], Valentýna Samková [9], Martin [8]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
