|
..jedno ze zamýšlejících se děl..
|
Po paprscích šplhám
průsvitně neviděna
mezi anděly dychtivě
přistižena
I z výšky shazuji
záchytné provazy
přízemním bytostem
jímž prý nic neschází
Zítra znovu
hodí mi skromně lano
a možná budu se pouze
houpat
houpat
houpat
...
průsvitně neviděna
mezi anděly dychtivě
přistižena
I z výšky shazuji
záchytné provazy
přízemním bytostem
jímž prý nic neschází
Zítra znovu
hodí mi skromně lano
a možná budu se pouze
houpat
houpat
houpat
...
10.06.2013 21:52
Sucháč: Tvé komentáře mě vždy potěší. Ani nevíš jakou mám radost, že se dílo líbí :) děkuji za čas i četbu :)
09.06.2013 18:39
Yana: ano, ty ranní paprsky dodají člověku právě nejvíce síly. Spuštěné mezi stromy jako spojnice mezi nebem a Zemí. Neskutečný pohled :) Děkuji za komentář :)
09.06.2013 18:32
nejprve jsem si představila ty paprsky, jak ranní slunce vytváří spojnice mezi zemí a nebem, které prosvítají mezi stromy, nádhera, báseň je skutečně k zamyšlení a já ji vnímám hned několika způsoby a jeden mě trochu vyděsil, nicméně se ti moc povedla
09.06.2013 10:41
Leslie: Kakuzu: jsem opravdu potěšena, že se dílo líbí. Mnohokrát díky za komentář :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.