myšlenky doprovází

V lesku a v obrazu slova se sklání
samoty dříve nepoznané se tak mění
v pocit co znovu roztaje
když se vzdaluje
ta příští ozvěna bez jména
tisíce pohledu z tváří
proměny ti schází...krev se ti vaří
myšlenka naději doprovází....

V tom rozepsaném kruhu
myšlenka se honí
potkává duhu
znamení
paprsek mlčícího svítání
krajina mlčení
já vím...co se mění
Je i není/setkávání/

bez myšlenky
rozbité sklenky