Brouzdám si sám
v samotách vlastního ticha,
neustále narážím na lidský labyrint.
V rukou klíč,
co tiše dřímá,
ví snad ten,
kde je klíčová díra?
Právě přímo předemnou,
prázdné stíny krokem jdou.
Siluety na stříbrném podnose,
hned lapou mi po tváři,
v mžiku po noze.
A jejich těsné spáry,
sbíjí prkna dohromady,
co to má znamenat, co to je?
Jsou to snad máry?
Jízlivé to čáry?
Neb jsem sám,
tak nemám stání,
či je to fakt
a nebo pouhé zdání.
Jsem vyvrhel,
jsem pozdní sběr vína,
prázdný džbán
ač rád bych svět poznal,
ostatními jsem vždy nevítán.
Přitom všecken milý lid,
beze mě by neměl klid.
Sázím s nimi šach a mat
a stále dlouze pikám tak,
jak jinak když jsem kat?!!
v samotách vlastního ticha,
neustále narážím na lidský labyrint.
V rukou klíč,
co tiše dřímá,
ví snad ten,
kde je klíčová díra?
Právě přímo předemnou,
prázdné stíny krokem jdou.
Siluety na stříbrném podnose,
hned lapou mi po tváři,
v mžiku po noze.
A jejich těsné spáry,
sbíjí prkna dohromady,
co to má znamenat, co to je?
Jsou to snad máry?
Jízlivé to čáry?
Neb jsem sám,
tak nemám stání,
či je to fakt
a nebo pouhé zdání.
Jsem vyvrhel,
jsem pozdní sběr vína,
prázdný džbán
ač rád bych svět poznal,
ostatními jsem vždy nevítán.
Přitom všecken milý lid,
beze mě by neměl klid.
Sázím s nimi šach a mat
a stále dlouze pikám tak,
jak jinak když jsem kat?!!
25.05.2013 14:48
některé jednotlivé verše jsou moc povedené a originální,ale jak psala Yana,nejdou vždycky k sobě a nedávají mi pokaždý smysl,ale možná to je jen nepochopení z mé strany.Chyby neřeším....sám je dělám taky :)
24.05.2013 23:50
už jednou si napsala myslím jednu morbidní báseň, něco se smrtí, byla povedenám tahle má moc dobrá místa, ale jako celek na mě působí tak nějak necelistvě a máš tam chyby
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.