Sedím,
tlačím,
očí na zeď poulím,
v tom ji zračím...
Masařka!
Těší se,
nohy si brousí,
vylákat mě zkouší,
abych se už zved,
vždyť je čas na oběd.
Ještě holka sečkej chvíli,
dopíšu jen pár řádků,
o tobě a tobě,
na památku.
tlačím,
očí na zeď poulím,
v tom ji zračím...
Masařka!
Těší se,
nohy si brousí,
vylákat mě zkouší,
abych se už zved,
vždyť je čas na oběd.
Ještě holka sečkej chvíli,
dopíšu jen pár řádků,
o tobě a tobě,
na památku.
Ze sbírky: Vždyť ty víš