5.12.2006 ... kde jsou ty časy ... kdy jsme si posílali kouřové signály ...
přidáno 07.02.2008
hodnoceno 4
čteno 1156(22)
posláno 0
Kouřové signály vlastního nitra
Vysílám nazdařbůh adresát neznámý
Počítám vteřiny bojím se jitra
I noc je bolavá něhou co omámí

Kostičky domina pomalu padají
Šamani vzývají moderní bohy
Kde je ta dívenka ruku jsem podal jí
Smrt moje sestřička křivé má nohy

Kouřové signály vítr už rozfoukal
Dopadly do očí zrníčka soli
Nejsem a nebudu nebudu nikdy král
Jsem malý chlapec co srdce ho bolí
přidáno 07.02.2008 - 20:02
Být králem o tom to přeci není,
jde o to nezmeškat své vlastní rozednění!
Báseň je hezká a mě zdá se,
že v kouřovém signálu tvém
střípek štěstí už mihotá se!
přidáno 07.02.2008 - 16:59
za 100 signálů včech
ať má i vaše loď dopluje na ten správný břeh
přidáno 07.02.2008 - 16:44
Krásně smutné. Ale jak říká prostějánek - něco nového vždycky začíná...
přidáno 07.02.2008 - 16:27
něco odejde... ale na druhou stranu zase něco nového přijde... asi nemá cenu nad tím polemizovat... prostě to tak je :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kouřové signály : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Lži
Předchozí dílo autora : Nevím vlastně vůbec nic o Buddhovi

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming