|
vteřinách
 02.04.2013 1 604(7) 0 |
Jako ve vteřinách,bouře v dešti proletí
jako ty básně,jako ty lidi poletí
jen tiché vzdechy po chladivé noci
noci,co má život v moci
možná se do dálky vytratí
ozvěny těch vlastních pocitu
že za hříchy se neplatí
ve svitu z pocitu
sám se bojím?
....že na to nikdy neodpovím?.
jako ty básně,jako ty lidi poletí
jen tiché vzdechy po chladivé noci
noci,co má život v moci
možná se do dálky vytratí
ozvěny těch vlastních pocitu
že za hříchy se neplatí
ve svitu z pocitu
sám se bojím?
....že na to nikdy neodpovím?.
02.04.2013 - 20:34
Jako ve vteřinách,že nikdy neodpovím... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pokud nechceš..../neodcházej/
Předchozí dílo autora : HNĚV TISÍCE LÁSEK....
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [16], Kristen [14], Kettina [13], Sabatu322 [9], sarka [7]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
