..voda v ohni lituje,krok jediný marnivý..
![]() ![]() ![]() ![]() |
..otáčím se, zřím to silné světlo
padám a padám v proudu dní..
..jsem když nejsi, nejsi a já v ohni vlasy
jako nenápadné linky řas, když nevlastníce čas
se vytrácím a říkám: "hledám Tě.."
..už koná se ten svízel, zazněl opět hrom
jezdíme na oranžovou, hlavu v oblacích
jsme to my co 2 ?"
padám a padám v proudu dní..
..jsem když nejsi, nejsi a já v ohni vlasy
jako nenápadné linky řas, když nevlastníce čas
se vytrácím a říkám: "hledám Tě.."
..už koná se ten svízel, zazněl opět hrom
jezdíme na oranžovou, hlavu v oblacích
jsme to my co 2 ?"
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
..miloučký proud bude znít kajíce se v proudu dní a výš.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : je?ano?ne?on?
Předchozí dílo autora : ..blízká a daleká..vždycky neznámá..cítím Tě, vnímám Tě..mám Tě..NE!..jako písek se sypeme, mezi prsty tekoucí a přes oheň horoucí..unikáme..
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?