|
jazyku svém
|
Únava do duše vkrádá své pocity
myšlenka z čela pot si utírá
když tajemné světy
v tichu se prodírá
Než vykřikne a potom v ozvěně
paprsky slov zjeví se v zrcadle
toužící po odměně
jak jezdec v sedle
Stáváme se plachým stínem
jen život je věta složitá
sami v sobě o život prahnem
co v nás se nespoutá
Myšlenky kolem se ztrácí
ticho je v náručí tvém
pozdě snad se vrací
máš slovo na jazyku svém.
myšlenka z čela pot si utírá
když tajemné světy
v tichu se prodírá
Než vykřikne a potom v ozvěně
paprsky slov zjeví se v zrcadle
toužící po odměně
jak jezdec v sedle
Stáváme se plachým stínem
jen život je věta složitá
sami v sobě o život prahnem
co v nás se nespoutá
Myšlenky kolem se ztrácí
ticho je v náručí tvém
pozdě snad se vrací
máš slovo na jazyku svém.
15.03.2013 10:51
glamis
já bych řekla že hřebík do rakve zas až tak ne,záleží na pohledu každého čtenáře ..třeba pro mě dobré místo /Stáváme se plachým stínem
jen život je věta složitá
sami v sobě o život prahnem
co v nás se nespoutá /
jinak přeji hodně inspirace!
jen život je věta složitá
sami v sobě o život prahnem
co v nás se nespoutá /
jinak přeji hodně inspirace!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.