přidáno 17.02.2013
hodnoceno 5
čteno 1207(10)
posláno 0
Ó, má svatyně
políváš mě tmou
hořící kázeň
zmizela se svobodou

ach, jak hebká
je tvá kůže - totiž
netopýří elixír
zamotal nám sny

drž se pevně
zhmotnění přichází
v rukou máme čiré prázdno
poté po krystalech objevuji

ploché a vrtošivé
šedé, vrásčité srdce
přidáno 17.02.2013 - 13:46
puero: Tak to díky :)
přidáno 17.02.2013 - 13:37
Prvotřídní, tedy báseň první třídy. Rozhodně ne jako od prvňáčka. Velmi dobrá. Pohrál sis s tím procesem vznikání ničeho v něco přičemž nechávals nás v napětí, co určitého z toho hezky popsaného nic vznikne. A ještě z toho dýchá Dante ne-li Vergilius v těch Ó a ach.
přidáno 17.02.2013 - 13:21
:)
přidáno 17.02.2013 - 13:08
Viviana Mori: Děkuji Ti moc :)) Potěšila si mě :)
přidáno 17.02.2013 - 13:06
Viviana Mori
Moc pěkné! Tvé poslední básně jsou o něco vzdušnější a voňavější, snad i prosvětlenější, což rozhodně není na škodu, tahle je moc fajn, krásně se čte.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zhmotnění : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Běh životem
Předchozí dílo autora : Zbav se mne

» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]
» řekli o sobě
journeyman řekl o Severka :
Severku sice neznám osobně, viděl jsem ji na přibližně přesně jediné fotce (s prostějankem). Jedinej kontak, co spolu máme, je ten, že ji čtu. A stojí to sakra za to. Nejkvalitnější široko daleko. (Ano, toto je reklama!)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming