přidáno 10.02.2013
hodnoceno 3
čteno 1296(12)
posláno 0
Dvě prostopášné noci
smýt z duše slanou vodou.
Zemřít v jámě pro cit
s myslí drze holou.

Prosit o teplo lidskosti
v světě plném mloků.
Zhasínat lampy nectnosti
šepotem svých kroků.

Chodím na červenou a taky přes koleje.
Jdi se vycpat, já.
přidáno 11.02.2013 - 13:11
PetrK.
(t: zpět bych nechtěl, lepší "mít osud ve vlastních rukou":-)). Celkem hezké, i "Jdi se vycpat" se mi líbí :-)))
přidáno 11.02.2013 - 10:59
óóó.... paráda, úderná, stýskající si dívka, co pochopila, co to je svět dospělých - jenže už není cesta zpět :)
přidáno 10.02.2013 - 23:42
Chodím na červenou a taky přes koleje.
Natruc! ;o)))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proč jsem si jen přála vyrůst? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Naivní tělo v záplavě tmy a tulipánů.
Předchozí dílo autora : Zasněžený parapet a vůně dřeva.

» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]
» řekli o sobě
puero řekl o NoWiš :
Původně takový romantický twink s talentem na milostnou poezii a dneska světem protřelý mědvěd s poezií jako životním manifestem.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming