|
tiší
|
V tichu něco přišlo...
když svět si našlo
tvé slovo bez jména
rozervaná temnota
v zářivém čase vlastních přání
jen z něhy dlaní
tiše se rozestele ve větru pláči
rozebraní lháři
když ve tváři
hřích se ztiší
v tom se liší
samotáři tiší
když svět si našlo
tvé slovo bez jména
rozervaná temnota
v zářivém čase vlastních přání
jen z něhy dlaní
tiše se rozestele ve větru pláči
rozebraní lháři
když ve tváři
hřích se ztiší
v tom se liší
samotáři tiší
05.01.2013 11:34
Viviana Mori
Jej, tohle číst znovu tak se opravdu dostanu zase do deprese. Je dobrá... ale kříslo mi to v duši. No prostě se povedla.
02.01.2013 18:32
Já tam cítím jakousi nostalgii, snad nad koncem roku a snad obavou, co Nového začne...ale neboj, bude jaro..už za chvíli :)
tato je jedna z tvých nejpovedenějších...
tato je jedna z tvých nejpovedenějších...
02.01.2013 16:49
krátká, ale velice, velice silná... jen tak dál..možná trochu šťastněji..no, ale vždyť ono se tak krásně píše o neštěstí (alespon mě)...
02.01.2013 11:47
samotáři tiší, bolest a depresi vnímám z té básničky, nejhorší se ve svém smutku a hříchu uzavřít se do sebe, ta báseň my připadá jak ze žaláře
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.