27.11.2012
5
Jednou ke mne přišel dobroděj
procházel po úzké cestičce
k mojí ušmudlané chatičce
byl to i trochu snad čaroděj
není to náhodou ten zloděj
skrytý v zapadnuté vesničce
nepoznamenaný Metoděj

Used na dřevěnou lavičku
řekl si o prostou lahvičku
vodky plnou po kraj ke špuntu
trvat mu to bude sekundu

Než ji do dna plně dopije
síly svoje prý tím dobije
síly černobílé magie
která rychlým bleskem ožije

Tak můžeš čarovat pane můj
jenom splň záhadný osud svůj
nevšedně po cestě své dál pluj
 28.11.2012 19:52
ty dáš na konec nejlepší verše, vždy
"Tak můžeš čarovat pane můj
jenom splň záhadný osud svůj
nevšedně po cestě své dál pluj " to je krásné :)
 27.11.2012 22:19
Viviana Mori: u většiny děl většinou koukám z okna do ,,blba,, buď sám v myšlenkách nebo při poslechu hudby pak se myšlenky hrnou a zapisuju, a jen poté po dání na PC poupravim ... V sledování a poslechu toť má inspirace (někdy i v alkoholovím opojení :) )
 27.11.2012 22:05
 Viviana Mori
Temné a čarodějné, přesto to na mě mrká očkem a bliká. Nějaký rýmy mi připadají podivné a nesednou mi, chvilkama si říkám, jestli jsi nepsal a nekoukal u toho jen z okna... Ale roztomilé dílko to je.
 27.11.2012 20:58
Devils_PIMP: :)
 27.11.2012 03:00
 Devils_PIMP
pekne hrani se slovy

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.