Reálným či vysněným. Některým více, některým méně. Každý zanechal stopu. Samozřejmě především jeden, který si tohle nikdy nepřečte. :)
přidáno 23.11.2012
hodnoceno 14
čteno 770(29)
posláno 0
Ráno se probouzím s prázdnotou v sobě. Tolik myšlenek, zdánlivých pocitů.. ale kde jsou city? Necítím nic. To jsi mě naučil ty.

Vždy jsem si tvrdila, že to nedokážu. Oddělit milování a milování. Byla jsem si tak jista. A teď? Přesvědčil jsi mě o opaku. Cítím jen neovladatelnou, neuspokojitelnou touhu. Často se sama sebe ptám: Milovala jsem vůbec někdy? Nebo to byl vždy jen chtíč?

Dlouhé bezesné noci, během kterých toho moc nenaspím – někdy jsou jako sen. Když jsem s tebou. Erotický sen, kdy se všechny mé fantazie stávají skutečností. Plníš má nevyslovená přání a jsi jiný, než jakého jsem tě dosud znala. Nepřestáváš mě překvapovat. Naše těla si tolik rozumí. Škoda, že mezi námi je to jiné. Mám pocit, že postel je jediné místo, kde ti na tom, jak se cítím, skutečně záleží.

Jindy, když jsem sama, je to noční můra. Pronásledují mě vzpomínky, přehrávám si nás v hlavě jako mládeži nepřístupný film a ostatní myšlenky se krčí v koutě.

Nesměle vzhlédnu vzhůru k tobě. Teskním po tvém doteku. Tvůj všeříkající pohled, občas snad i trochu pohrdavý, mě mučí. Máš mě přečtenou. Skloníš se ke mně a já nechávám přemýšlení stranou. Jsem tak nahá. Vlastni mě.

A pak je tu zase ráno, bez citů a pocitů. Přestože stále slyšíme naše slastné vzdechy a cítíme dotyky a polibky jeden druhého, vstáváme a odcházíme, neohlížejíc se zpět, jen abychom se o pár dní později opět neplánovaně setkali.

Čekám, kdy to skončí, kdy se objeví někdo, kdo mě vrátí tam, kde jsem byla dříve. Ale nebyl by to pro mě krok zpět? Možná, že touhle roztouženou, ale bezcitnou mrchou skutečně jsem a musím se s tím naučit žít. Možná to tak má být. Ať se snažím jak chci, stejně to vždy skončí stejně - v posteli.

přidáno 07.11.2013 - 21:39
To není úvaha, ale vyznání a doznání. Jako chlap to nejspíš nejsem schopen zcela docenit, ale ten kdo miloval a zůstal sám, i když je to trochu někde jinde, minimálně tuší.
přidáno 15.03.2013 - 19:55
Krásně vypsaná upřímnost ... A jak je mi smutně blízká ...
přidáno 15.03.2013 - 19:52
Drsné, jak pravdivé a vystihující moje zmučené niktro JÍM...tak moc bych si přála abych našla další tělo se kterým si budu rozumět tak jako s ním, ale ne jen tělo i myšlenky a city, leč zdá se mi to příliš nemožné, proto raději odmítám city i těla...s tím, že uspokojení už stejně nedojdu...on byl ten dokonalý milenec, který se potká jen jednou za život...Moje i jeho tělo po sobě touží, ale nemůžu mu jej dát protože budu opět ZTRACENÁ, tak jako Ty...
přidáno 31.01.2013 - 20:58
Tohle mne vážně zaujalo. Chápu tvé nitro a myšlenky. Jako bych četla monolog mnou psaný. Také jsem měla ve svém životě člověka, s nimž si rozuměly jen naše těla. A tvá pasáž o vzpomínkách jako nepřístupném filmu a potlačením jiných myšlenek - myslela jsem si, že tohle mám jen já. Vzpomínky ať už představy jsou někdy tak intenzivní, až to udivuje. Máš mé pochopení a mně se ulevilo, že nejsem jediná. Díky za tvé dílo :)
přidáno 11.12.2012 - 21:02
Chci být tvůj milenec :D
přidáno 23.11.2012 - 22:50
Vladan: Děkuju moc, určitě zase něco sesmolím.. Vážně se mi tak dost uleví a aspoň mám pocit, že dělám něco konstruktivního a někdo to taky dokáže ocenit. :) (Vidím to na tenhle víkend, čeká mě pár náročných dnů :))
přidáno 23.11.2012 - 22:46
taron: to je krásný.. :) no, nejvtipnější je, že s tím sexem začal on a on byl taky ten, kdo se potom začal chovat odtažitě (mimo postel :)). Já s tím problém nemám. Tak snad nad tím také někdy zapřemýšlí a jednou se to dá do pořádku. Často mi připadá, že je z toho všeho takový rozpačitý a zmatený. No jo, já neříkám, že nemůžu najít toho pravého - ani se o to teď nějak nesnažím.. určitě se jednou objeví a já se na to moc těším.. :) a co já vím, třeba to nakonec je on, ale třeba také někdo úplně jiný, koho teprve musím potkat.. uvidíme. :)
přidáno 23.11.2012 - 21:52
Odette: Zkus psát víc, není to vůbec nejhorší.
přidáno 23.11.2012 - 21:51
taron: U oltáře? Beru to jako básnickou licenci :-)
přidáno 23.11.2012 - 18:47
Odette: Já se svým nejlepším přítelem žiju 18 let :)))) Je pravdou , že jsme se do sebe teda zamilovali a byla svatba ...jít s přítelem jen tak...do sexu ...hm...to nedopadá dobře...to asi ne ...hm...nic ...nevím, co ti poradit ..já si vždy říkala : pokud nenajdu toho pravého, tak budu jeptiškou :))) -no a pravej se našel - hurá :)
stejně si myslím , že ten váš složitej vztah možná nakonec skončí u oltáře :)
přidáno 23.11.2012 - 17:41
taron: děkuji za komentář.. ale vůbec to tak není... :)) to, co jsem psala, hovoří ke všem mužům, se kterými jsem kdy něco měla (se ženatým ani zadaným nikdy nic) a kteří mi "pomohli" dostat se tam, kde jsem teď. Ten text se vztahuje i na delší a vážné (vážnější) vztahy, kterými jsem si prošla a byla jsem přesvědčená, že je to láska, ale ve výsledku jsem zjistila, že hlavní byl sex (a to z mé strany, ne, že by mě pro něj někdo využíval). Také jsem nikdy nechtěla oddělovat sex a city, ale právě zjišťuji, že mi to tak vyhovuje.. A právě o tom jsem psala - jak je to z mé strany celé "špatně" a jak se kvůli tomu cítím tak nějak zkaženě, zvráceně.. Jen jsem se u toho psaní soustředila na jednoho "milence" z poslední doby. Jsem si jistá, že zamilovaná do něj nejsem. S ním je to složitější, byl to můj nejlepší kamarád, ale teď je to všechno tak nějak jinak (z jasných důvodů :)). Proto např. ta část "Mám pocit, že postel je jediné místo, kde ti na tom, jak se cítím, skutečně záleží." Mrzí mě, že nám to pokazilo přátelství.
přidáno 23.11.2012 - 17:05
Hm..pokud je ženatý..pak tě bude jen využívat a ty budeš nešťastná a čekat jen na to, kdy on kývne ..pokud je svobodný a po sexu spolu nic neplánujete, tak tě má jen na sex ....na nic jiného mu zřejmě nejsi dobrá ... Níkdy podle mě nemá být rozděleno milování a milování ..a v tom je potom ten háček mnohých vztahů...milují se jen těly, ale milovat se duší prostě nedokáží - a to se pravděpodobně stalo tobě..spíše tak , ty ho miluješ asi celého, on zřejmě ne , promiň....:)
přidáno 23.11.2012 - 16:17
Vladan: :) Já moc nepíšu (spíš vůbec) a tolik se v tom nevyznám, takže jako úvahu jsem to označila hlavně proto, že jsem nevěděla, kam jinam to zařadit (jestli máš lepší nápad pro kategorii, sem s ním :)). A vůbec, cílem toho, co jsem psala, bylo trochu si zauvažovat a přijít na to, jak se tedy vlastně cítím. Utřídit si myšlenky a nějak to ze sebe dostat. Sžírá mě to už pár měsíců a teď jsem se konečně tak nějak odvážila si připustit, jak to tedy je, i když jsem to nejspíš celou dobu věděla.. Možná jsem se s tím chtěla tímhle způsobem (psaním) jen smířit. To už ale ani neodpovídám na tvou otázku, omlouvám se. Mám nějakou povídavou. :)
přidáno 23.11.2012 - 14:04
Tak by mě zajímalo, jestli tohle o mně napsala nějaká má (reálná či vysněná) milenka.
Proč ale úvaha?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Všem mým milencům : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : 22:22
Předchozí dílo autora : Stín

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku