|
všednosti
 21.11.2012 3 1020(5) 0 |
Ty věty se možná ubijí z těch hloupostí
co jak volty ve mně probijí
jsou věty co z něžnosti
z hříchu ukrajují
poslouchám múzy co z nahého klínu
když ze stínu vteřinu
sám se jí brání
je to všednost,nebo přání
sám sebe nepotká
slova jsou krotká
co pak jí brání
ruce stáhnout
chce to zhasnout
A Milovat
po vteřině žít
mlčet za stínem jít
já hledám co v tobě není
když tak se mění
jsou ale nové možnosti
Zázraky Všednosti.
co jak volty ve mně probijí
jsou věty co z něžnosti
z hříchu ukrajují
poslouchám múzy co z nahého klínu
když ze stínu vteřinu
sám se jí brání
je to všednost,nebo přání
sám sebe nepotká
slova jsou krotká
co pak jí brání
ruce stáhnout
chce to zhasnout
A Milovat
po vteřině žít
mlčet za stínem jít
já hledám co v tobě není
když tak se mění
jsou ale nové možnosti
Zázraky Všednosti.
21.11.2012 - 22:37jako vždy, osobité a moc bych chtěla umět ten zázrak vnímat a vážit si ho, je vlastně skvělá ta básenˇ, je v ní to co hledám
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zázraky ze všednosti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Rozbité naděje
Předchozí dílo autora : Opsáno od života
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Bombardeta [16], Veronica176 [16], anisek989 [15], Marrio [15], Melkor [12], wojta [4], Franni1828Cz [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
