Sám

Je šero,
tmavá plachetka temnoty mi zahaluje obzor,
nevidím nic a nevidím nikam,
jsem zmaten a stejně i tak ztracen.

Bloudím si dál po rozích ulice,
poslední groše jak hvězdy září v noci,
nikdy už nemůžu ovlivnit více,
to co není již v mé moci.

Stále ještě tma.
A stále nesvítá,
kruhy v černé tůni temně září,
proč každý se mi vyhýbá,
proč se mi neukazují lidi pravou tváří?

Vždyt měsíc ještě září
a svítí mi po lících ke krku,
proč se mám dál skrývat a žít jen na útěku.

Ano,
jsem nikdo,
žiju nikde,
žiju sám,
ale nikdo není dokonalý,
ještě malou šanci mám
a tak to nevzdávám.