|
|
Toto mesto je plné básnikov
Ženičiek v mužských telách
S nafúknutými hlavami
Opitých vlastnou hlúposťou
A láskou k múdrosti
Ale hlavne tou láskou
Všetko pochmúrne a škaredé
Urážajú slizkými slovami o kráse
Sú tak plní svojej krásy a faloše
Až ju grcajú na papier
A hľadajú v tej kalúži
hocičo farebné
Potopia sa čo najhlbšie
A rozvíria hladinu
Tak aby im nebolo vidno
Do nemej tváre
Prekryť hnilobný smrad
Voňavými slovami
Na námestí stojí v klietke
Staršia dáma s krásnym telom
A úžasnými nohami
Tak nádherný tvor
Nejeden z nej stratil hlavu
Či srdce
Oni ju však zavreli do klietky
A prznia jej súcit každú noc
Blázni sa chvália svojimi detmi
S krásnou postavou matky
Ale chorou hlavou otca
Básnikov viac ako ľudí
Ženičiek v mužských telách
S nafúknutými hlavami
Opitých vlastnou hlúposťou
A láskou k múdrosti
Ale hlavne tou láskou
Všetko pochmúrne a škaredé
Urážajú slizkými slovami o kráse
Sú tak plní svojej krásy a faloše
Až ju grcajú na papier
A hľadajú v tej kalúži
hocičo farebné
Potopia sa čo najhlbšie
A rozvíria hladinu
Tak aby im nebolo vidno
Do nemej tváre
Prekryť hnilobný smrad
Voňavými slovami
Na námestí stojí v klietke
Staršia dáma s krásnym telom
A úžasnými nohami
Tak nádherný tvor
Nejeden z nej stratil hlavu
Či srdce
Oni ju však zavreli do klietky
A prznia jej súcit každú noc
Blázni sa chvália svojimi detmi
S krásnou postavou matky
Ale chorou hlavou otca
Básnikov viac ako ľudí
Zarathustra: Ano, je tam cítit až pohrdání nad hnusem pokrytectví, nad hloupou lidskou přetvářkou...nad blbými lidskými slabostmi...- i pro mě je to dosti těžké sousto ..ale my jsme ženský ...tvá báseň je víceméně surová ..což jaksi..prostě působí na naše citlivé srdce citlivě ...a na ty obhroublá srdce nezapůsobí , i kdyby byla nejsurovější ze všech....škoda :)
Ďakujem za privítanie a som rád, že sa páči. Človek musí hold so seba niekedy dostať aj to znechutenie :)
Cvokhauz
Nevím, toho znechucení je tam pro mě trochu moc, holt jsem jednou hlka a nepříjemnosti se mi musí dávkovat po troškách, ale jako celek se mi to velmi líbí (opět). Vyjma druhé sloky mi nádherně sedla do nálad, obzvlášť předposlední sloka a poslední verš. :) Takže tak. Jé, já u minulého komentu zapomněla napsat: VÍTEJ...
Ja rými chápem ale píšem volne lebo si neverim natoľko aby som ich používal. Ono je to dosť vidno ak to človek nevie a na sebe som to tiež videl a nebol som s tým spokojný a takto dokážem aj lepšie vyjadriť to čo chcem a nemusím rozmýšlať nad tým aké slová použiť a podobne
Devils_PIMP
Těžké chápat rým, písmeš-li volně. Ale je to dobré.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Básnici : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zlatý motýľ
Předchozí dílo autora : Počúvaj svoje srdce
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

