04.11.2012
2
1316 (8)
0
Jednoho rána znenáhla,
srdce mé kulka zasáhla,
až doteď celkem jsem v klidu žil,
a tohle můj krutý osud byl.

Na místě s bolestmi krvácím,
na onen svět se trmácím,
krvácím, celý jsme žlutý,
ó, Bóže, jak je svět krutý.

Nechce mi nikdo pomoci,
mé tělo plné je nemocí,
krvácím, uprostřed ulice,
onen vrah má spoustu munice.

Náhle znovu do mě vrah střílí,
má duše, mé tělo šílí,
na onen svět se navracím,
jsem v koncích - krvácím.
 08.11.2012 21:09
taron: moc děkuju
 07.11.2012 22:10
Hm...můj syn má podobné fantazie...pěkné :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.