Proč nenosíš rovnou cylindr?

Že si přeju scénu jako z filmovýho plátna.
Bál, červený lodičky, dům křišťálových světel.
Na život předtím vzpomínka jen matná
a pak ať třeba padnu do televizních pekel.

Jsem prej marnivá a nevim, co chci.
Ale mě stačí prachsprostý jaro, Martine.
Zpívání kosa a vrabci.
A existence
lidí s klobouky.