přidáno 20.01.2008
hodnoceno 2
čteno 552(17)
posláno 0
Unavené tělo,
červené žhnoucí tváře,
hlasitý smích,
který jsem tak dlouho slibovala.

Smích, který mě odděluje od ostatních.
Smích, který mi dovolí je beze studu obejmout.
Smích, kterého dosáhnu jen po bálu s vločkami.
Smích, který mě osvobozuje od atmosféry šedých myší.

Teď bych nejraději usnula v jeho náruči,
líbala bych její rty,
zešílela bych za svých hloupých slov.

Ne! Ještě ji musím porazit!

Bežím nejdůležitější závod mých dnů,
závod, který nemá konec,
jen pevně daný cíl.
/ale nemluví se o něm/
Já jsem jediný neporazitelný soupeř.

Tak mi držte palce,
moji milí,
jen díky Vám jsem stála na startu
a také jen s Vámi ještě vydržím.

A nebojte se,
/však on přijde/
cítím.
že je na dosah konců
mých kraťoučkých prstíků.

Ta rychlost mě tak dlouho sváděla…
…Dlouze jsme se milovali…
Tak mě nenápadně připravila
na další závod.

Jenže mé díky,
jak víte,
patří jen Vám,
moji milí.

přidáno 21.01.2008 - 02:08
nevím o čem mluvíš ale palce ti držet mohu :)
přidáno 20.01.2008 - 21:23
Klarko... ses silna... a... ses daleko ma mila... me nedekuj...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Děkuji Vám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jací jsou? Jako děti, sledujte je...
Předchozí dílo autora : Tažení za skleněné panenky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku