Poslední lovec poznání

Krásné jsou všechny měsíce
nazouvám střevíce
příštích rán
jak lovec co je nepoznán
když do ticha hází
ty střípky všedností
když z něžnosti
někam se propadá
to slunce hřeje,
a potom zapadá
je to jak zahada
kde je v tobě klam
který zas nevnímám
ve vteřině příštích hledání
poslední lovec poznání