|
reflexivní meditace
 18.01.2008 5 1471(20) 0 |
Šeptám
tichou modlitbu
Polední slunce
tak blízko
Vyprahlá ústa
se ztěžka hýbou
Prach se mi do očí vnáší
Klopí se
pod mocí nebes
Mazlavý pot
Ve stínu
spojených ruk
Kolena
Boří se
do horkého písku
Přede mnou tělo
začíná páchnout
Nad hlavou létají supi
Nedám jim nažrat!
tichou modlitbu
Polední slunce
tak blízko
Vyprahlá ústa
se ztěžka hýbou
Prach se mi do očí vnáší
Klopí se
pod mocí nebes
Mazlavý pot
Ve stínu
spojených ruk
Kolena
Boří se
do horkého písku
Přede mnou tělo
začíná páchnout
Nad hlavou létají supi
Nedám jim nažrat!
Ze sbírky: Smrteční slavnosti
04.02.2009 - 21:21Asi budu těžko hodnotit, koho mi to připomíná, básně v knihách moc nečtu. Ale naprosto přesně vím, že když už jsem se kochal v prokletých, buď mě zaujali, nebo ne. A hodně to záleželo na momentální náladě. U takového tématu , jako tady prezentuješ mně ale dost vadí změna písma, protože to je pro mne rušivé.
Doslova mně to brání se přiblížit k významu. U těžkých témat se předpokládá, že se je nějak snažíme uchopit..... bohužel.... ač tuším, že to vnitřní sílu má....
Doslova mně to brání se přiblížit k významu. U těžkých témat se předpokládá, že se je nějak snažíme uchopit..... bohužel.... ač tuším, že to vnitřní sílu má....
23.01.2008 - 22:30Ano, tak trochu si aj mne pripomenul Baudelaira ... Ale nesúhlasím, že sa nás to netýka... každý raz bude voliť, či sa vzdá, alebo bude bojovať proti supom. Ty si zvolil správne riešenie: Nedajme im nažrať sa z našich tiel a snov!! :)
19.01.2008 - 22:01na jednu stranu se tomu nedá nic vytknout...ale stejně nevím, nevzalo mě to...možná to bude mým aktuálním rozpoložením, možná nesnáším slovo "žrát" v jakýkoliv podobě v jakýmkoliv kontextu..ale to je můj problém:-) každopádně ten konec to pro mě pohřbil, bohužel..
18.01.2008 - 14:35posledni veta...to uplne hodi na jinej smer...nedam jim nazrat...jakoby zjednodusuje...
spojenych ruk
mazlavy pot
to sou pekne spojena slova..
jinak je to pro me dost neosobni..lezes v pisku,umiras a nad tebou supi..nevim...popis neceho,co se me netyka..
spojenych ruk
mazlavy pot
to sou pekne spojena slova..
jinak je to pro me dost neosobni..lezes v pisku,umiras a nad tebou supi..nevim...popis neceho,co se me netyka..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nad hlavou létají supi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vílí slzy
Předchozí dílo autora : Sweet Dreams (House On The Haunted Hill)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Caracol [17], nina [16], Dzany [16], GULI [14], RashaNaamah [13], Jakar [12], Nokturna [9], funebráci [8]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
